Maurras, Charles (1868-1952) Francouzský spisovatel, žurnalista a politik. Maurras byl teoretikem integrálního nacionalismu a vedoucí osobností nacionalistického hnutí Action Fran9aise, založeného v roce 1899.
Hnutí Action Fran9aise nebylo velké počtem zúčastněných, ale mělo ohromný vliv na politiku a literaturu, a to nejen ve Francii, ale také v Itálii, Španělsku, Belgii a východní Evropě. Tento vliv byl způsoben především Maurrasovými díly a jeho časopisem L 'Action Fran~aise, který se stal v roce 1908 deníkem. Nejslavnějším Maurrasovým dílem byla Anketa o monarchii (L'Enque'te sur la monarchie), vydaná roku 1900. Z mnoha dalších prací jsou pak pro poznání Maurrasova myšlení důležitá Athinea (1901), Náboženská politika (La Politique religieuse, 1912), Romantismu.f a revoluce (Romantisme et révolu!ion, 1922), Mé politické myiilenky (Mes Idées politiques, 1937) a Jediná Francie (La Seule France, 1941). Po svém zvolení do Académie Fran9aise v roce 1939 se Mauras snažil hrát roli teoretika vichistického režimu. V l~tech 1940-44 podporoval brutální antisemitskou kampaň a vychvaloval vichistické rasové zákony, velmi blízké nacistickému zákonodárství; bojoval proti Hnutí odporu, gaullismu i válečnému úsilí spojenců. Po osvobození byl obviněn z kolaborace s nepřítelem a odsouzen na doživotí.
Východiskem Maurrasova myšlení je potvrzení vše přesahující dÚležitosti národa jako takového. Maurras usoudil, že proto, aby bylo možno zastavit úpadek národa a na věčné časy zajistit onu harmonickou a jedinečnou entitu - "bohyni Francii", je nutno úplně se zříci filosofických základÚ, na nichž spočívala Republika a francouzská revoluce, teorie přirozených práv nevyjímaje, a nahradit je monarchistickým principem. Takové řešení bylo podle něj nezbytným závěrem veškerého nacionalistického myšlení a představovalo "integrální nacionalismus". NACIONALISMUS byl u Maurrase především estetickou koncepcí - domníval se, že Francie je divem, jemuž není ve světě rovno. Měl však také za to, že nacionalismu je vlastní metafysická esence a národ lze pokládat za absolutní cíl sám o sobě. Francie je obdařena tělem, duší a přírodními krásami. Bohyně však mÚže zahynout, proto na každém kroku vyžaduje věrnost. Tento absolutní nacionalismus znamená eliminaci všeho, co oslabuje národní organismus - především demokracie. Přijetí demokracie mÚže podle něj přinést pouze destrukci vlasti, a proto si patriotismus žádá silný, stabilní, trvalý režim, který by nebyl výrazem rozmaru měnících se většin či zvláštních zájmÚ; jinými slovy, režim monarchistický. Král, služebník národa, reprezentuje jeho jednotu, svrchovanost, věčnost.
Aby mohl národ přežít, musí být bráněn nejen před vnějšími nepřáteli, ale i před vnitřními. Tvrdil, že Republika se vzdala národního, katolického odkazu ve prospěch "Čtyřky spolčených stavÚ" - ŽidÚ, cizincÚ, svobodných zednářú a protestantÚ. Pouze dědičná monarchie mÚže národ osvobodit od této usurpace a pouze dědičná monarchie je tím zpÚsobem vlády, který je schopen vyřešit sociální otázku tím, že znovu začlení proletariát do národní komunity. Ve jménu takového smíření proletariátu s národem napadali Maurras a jeho následovníci kapitalismus a liberalismus a obhajovali jakousi formu KORPORATIVISMU a alianci s revolučním SYNDIKALISMEM. ZS

odkazy
Maurras, C.: Oeuvres capitales, 4 sv. Paříž: Flammarion, 1954.
literatura Curtis, M.: Three A[?ainst the Third Repub/ic: Barrés, Maurrm, Sorel. Princeton, NJ: Princeton University Press, 1959.
Sutton, M.: Natio/l(llism, Positivism (Ind Catlw/icism: the Po/itics oť Charles Maurrm (Ind French Catho/ics 1890-1914. Cambridge: Cambridge University Press, 1982.